Tak si představte, co se nám přihodilo. Moje malá kamarádka Markétka si se mnou hrála před domem, když v tom jsem to zahlédla. Vrávoralo to přes silnici a chodník, nahoru k našemu domu. Markétka tu divně běžící věc taky zahlédla, tak jsme tam hned běžely.
Zjistily jsme, že je to poraněné mládě kuny lesní.
Byla opravdu moc pěkná, ale vůbec nemohla hýbat zadníma nožičkama. Táhla je za sebou po zemi, asi ji nějaký zlý člověk poranil.
Já jsem se jí snažila štěkotem povzbudit, aby se nevzdávala. Kuna opravdu hodně naříkala a bylo vidět, že už je hodně unavená.
Markétka si sama nevěděla rady, přece jen je to ještě lidské mládě. Tak zavolala moji paničku, svou maminku, která si hned věděla rady. Nakázala nám, abychom se držely stranou a došla pro papírovou krabici a dlouhý smeták.
My s Markétkou jsme zatím kunu hlídaly, aby nikam neutekla. Pomáhala nám i další lidská mláďata, naši kamarádi. A šlo nám to moc dobře ;-).
Seděla jsem a sledovala zvířátko mýma bystrýma očima. Panička nahrnula kunu do krabice, ta už se chuderka ani moc nebránila a panička pak zavolala Městskou policii. Můj pan doktor měl totiž dovolenou, tak jsme se o nemocinkou kunu nemohly postarat sami.
Policie tedy kunu naložila do auta a odvezla ji k jinému panu veterináři, který už se o ni postará.